Když člověk ztratí radost, není to slabost – je to pochopitelná reakce na to, co prožívá. Možná jste prokazatelně přetížení, dlouhodobě pod tlakem, možná už dlouho “jedete na autopilota”. Vaše náročná životní situace vás mohla dovést do stavu, kdy jste dlouho “vydávali” a nyní jste s energií v mínusu. Natož se ještě radovat.
Zvenčí se může zdát, že všechno funguje, že plníte věci, jako dřív, ale uvnitř je to jiné – objevují se černé myšlenky, věci už nedávají smysl, radost nikde. Smích jako by se ztratil, živoucí energie se vytratila. Pokud se v tom poznáváte, nejste v tom sami. A taky to nemusíte zvládnout sami.
Tento článek vám pomůže pochopit, co se děje, a ukáže vám možnosti, jak se k radosti znovu přiblížit. Malými, ale skutečnými kroky.
Krátkodobá ztráta radosti je lidská a obnovitelná.
Pokud trvá déle než několik týdnů a zasahuje do každodenního fungování (svým způsobem vás paralyzuje), vyhledejte odbornou pomoc.
Tělo i psychika se chrání otupěním, aby vůbec mohly fungovat.
Emoční otupělost je často obranný mechanismus (úspora energie).
Vaše tělo má pravděpdobně v důsledku tlaku, stresu a vyčerpání zvýšenou hladinu stresového hormonu.
Dovolit si nevědět je součástí uzdravování.
Zastavení je první krok k tomu, aby se mohlo něco změnit.
Přestaňte na sebe tlačit “že byste měli vědět, umět, zařídit…”
Otevřený rozhovor s blízkým člověkem může přinést nový pohled na vaše fungování.
Pravděpodobně budete překvapení, že v tom nejste sami, v průběhu života takový stav zažije většina lidí kolem vás.
Terapeutická podpora není selhání, ale odvaha přiznat si, že už to takhle dál nejde a je čas konstruktivně hledat řešení.
Vnímejte, co vaše tělo a psychika potřebují právě teď.
Začněte měnit tempo, priority i způsob, jak žijete. Možná budete překvapení, že i když zvolníte, dál poběží všechno tak, jak má.
Všímejte si, kolik tlaku na vás přichází zvenčí a kolik tlaku na sebe vytváříte sami.
Ztráta radosti může být překvapivá a často bolestivá – ale může být výzvou ke změně, impulsem, díky kterému váš život změníte a vylepšíte. Nemusí to znamenat selhání, ale volání po jiné cestě, která vždy je. Radost není nutné najít a násilím do života “dodat”, ale spíše ji znovu zahlédnout tam, kde jste ji přestali vnímat. Možná první krok není vítězství, ale přiznání si: „Tohle už takhle nechci.“ A to je dost.
Pokud cítíte, že by vám prospělo probrat vaši situaci s někým nestranným, domluvte si nezávaznou schůzku – projdeme spolu, co se vám děje, co s tím dá reálně dělat a jak dlouho by mohla změna trvat, podívejte se ZDE.