Únava a vyčerpání: únavový syndrom, nebo vyhoření? Jak to poznat

Syndrom vyhoření, vyčerpání, únavový syndrom

Jste hodně unavení? Nevíte, jak na tom vlastně jste? Máte obavu, jestli už nemíříte k syndromu vyhoření?

Ráda bych vám v tomto článku nasdílela, s čím se ve své praxi setkávám.

Proč je dnes tolik lidí vyčerpaných

Pokud dlouhodobě bojujete s únavou, věřte mi, že v tom nejste sami. V praxi se s tím setkávám čím dál častěji.

Žijeme v rychlém tempu, jsme neustále na příjmu a v práci i v rodině se očekává, že všechno zvládneme. Mnoho lidí si navíc nese stres a nejistotu z posledních let, které se v nás usadily a odbouráváme je postupně.

Výsledkem je, že se cítíme unavení, bez nálady, podráždění a chybí nám naděje, že může být zase dobře. A protože je to kolem nás tak běžné, začínáme to brát jako normál. Jenže normální to není.

Jak se v únavě vyznat?

Únava – je krátkodobá, pár dní je člověk přetížený, pár dní víc odpočívá a je po únavě – toto je běžná věc.

Vyčerpání – člověk postupně “sbírá” tím, že dlouhodobě překonává únavu, nemá dostatek času pro odpočinek a znovu načerpání sil.

Vyčerpání vzniká měsíce a také se z něj člověk měsíce dostává. Obvykle vyčerpání provázejí různé zdravotní potíže. A člověk je věčně přetažený, špatně spí a bolí ho hlava atp.

Syndrom vyhoření – když ani vyčerpání a případné zdravotní potíže s vyčerpáním související, člověka nezastaví a jde dál za hranice svých možností – jednoho dne už nemůže. Nemá např. sílu vstát z postele, nemá motivaci cokoliv dělat, může přestat mít chuť do života. Prázdnota a zmar. Nemá chuť ani dělat to, co ho dříve těšilo.

Cesta z vyhoření může trvat měsíce až roky.

Chronický únavový syndrom – onemocnění, jehož příčina zatím není úplně známá – obvykle propukne po vážném virovém onemocnění (mononukleóza, EB viroza, těžký covid…), může se týkat těch, kteří se před nemocí přepínali, ale také to není pravidlem (hrajou roli i genetické dispozice) – vážné onemocnění, kdy z něj zatím není ověřená cesta k uzdravení.

Pacienti roky leží v posteli, mají bolesti kloubů (jako když mají chřipku), často nejsou schopní se o sebe plnohodnotně postarat. Dojdou si na nákup a pak 3 dny leží. Toto onemocnění má samozřejmě různá stádia, ale tím, že není znám lék, spíš se zhoršuje, než by se stav pacientů měnil k lepšímu.

Příznaky vyčerpání: jak poznat, že už nejde jen o únavu

Vyčerpání se ozývá v těle, v hlavě i v tom, jak se chováte. Často si ho všimnete až ve chvíli, kdy se příznaky sejdou.

Tělo

spíte, a přesto se ráno budíte unavení,
často vás bolí hlava, záda nebo žaludek,
jste častěji nemocní a déle se z nemoci dostáváte.

Psychika

špatně se soustředíte a zapomínáte,
jste podráždění, maličkosti vás rozhodí,
cítíte prázdnotu nebo smutek bez jasného důvodu.

Chování

odkládáte věci, které dřív šly samy,
vyhýbáte se lidem, protože na ně nemáte sílu,
víkend nestačí – v pondělí jste skoro stejně unavení jako v pátek.

Proč neustálá únava nepřechází

Když únava trvá týdny a odpočinek nepomáhá, většinou za ní nestojí jedna věc, ale několik najednou:

dlouhodobé přetížení – energii vydáváte, ale nemáte kde ji dočerpat,
stres, který nekončí – tělo je pořád v pohotovosti, i když sedíte doma na gauči,
nedostatek opravdového odpočinku – scrollování v telefonu nebo seriál do půlnoci není regenerace,
potlačené emoce a starosti – to, co v sobě nosíte a tíží vás, také spotřebovává energii,
zdravotní příčiny – únavu může způsobovat i nemoc, například problémy se štítnou žlázou nebo chudokrevnost. Pokud trvá dlouho, nechte se vyšetřit u lékaře.

Únava z práce: když vás vyčerpává to, co jste si vybudovali

Psychická únava z práce je typická pro podnikatele, manažery a lidi, kteří nesou velkou odpovědnost. Rozhodujete celý den, řešíte problémy druhých a v hlavě to běží i večer. Navenek všechno funguje, uvnitř jste na dně.

Pomáhá ujasnit si, co vás v práci nejvíc vyčerpává – jestli množství práce, neustálé rozhodování, nebo to, že na všechno zůstáváte sami. Teprve pak se dá hledat řešení, které nebude jen „víc se snažit“.

Co můžete udělat sami

Vyčerpání se nevyřeší za víkend. Ale první kroky můžete udělat hned:

Přiznejte si, jak na tom jste. Ne „to je jen náročné období“, ale „jsem vyčerpaná/ý a potřebuji to řešit“.

Uberte, co jde. Projděte si týden a najděte aspoň jednu věc, kterou můžete zrušit, předat nebo odložit.

Hlídejte si spánek. Choďte spát ve stejnou dobu a hodinu před spaním odložte telefon.

Dejte si každý den chvíli jen pro sebe. Procházka, ticho, kafe v klidu – bez výkonu a bez povinností.

Hýbejte se, ale nepřetěžujte se. Když jste vyčerpaní, pomůže spíš procházka než náročný trénink.

Řekněte si o pomoc. Doma, v práci, u vašich blízkých. Nemusíte všechno nést sami.

S čím obvykle přicházejí klienti?

Klienti nejčastěji přicházejí ve fázi “vyčerpání”. Už mívají zdravotní problémy, psychicky na tom nejsou dobře, mívají pocity selhání, že svůj život nezvládají.

Někdy se dostavují až pocity zoufalství, skutečně neví, jak ze své situace ven, jak se vrátit do normálu.

Obvykle se jedná o lidi středního věku, kteří mají rodinu a náročnou práci. Společně hledáme různá opatření v jejich životě, která jim postupně pomůžou dočerpat energii a nastavit životní změny, které povedou k tomu, že už se znovu do stejného stavu nedostanou.

Vyčerpání je komplexní problém, bohužel nestačí víc spát nebo jet na delší dovolenou.

Pokud patříte k těm, kteří jsou dlouhodobě unavení, věřte mi, že není normální být stále unavení a vyčerpaní, ploužit se životem. Tohle není ta správná kvalita života.

Také není normální být stále ve stresu – my jsme tak obklopení slovem stres, že už jsme to přijali jako normální. Ne, není to normální.

Pokud váš stav trvá měsíce, doporučila bych přijmout opatření, které povedou k tomu, že svůj život přenastavíte a najdete nové možnosti, jak změnit vaše fungování.

Mezi mé klienty patří i matky malých dětí, které jsou na nich závislé a i tam vždy najdeme další prostor, jak životní situaci změnit a přenastavit ke spokojenosti klientů.

Pacienti s chronickým únavovým syndromem

Ráda bych zde vzdala hold pacientům, se kterými se setkávám v rámci terapeutických skupin, které vedu.

Statečně se vyrovnávají se situací, která není vůbec jednoduchá. Kromě toho, že jim není fyzicky dobře, setkávají se s nepochopením lékařů, úřadů a často i svého okolí. Lidé jejich vážné onemocnění zaměňují s depresemi, nebo je nabádají, aby více spali.

Bohužel toto onemocnění u nás nemá oficiální diagnózu, ve světě ano. Přitom se podle odhadů pacientských organizací týká až 50 tisíc lidí – a systémová náprava pořád chybí.

Tedy i pacienti na cestě za svým uzdravením čerpají ze zahraničí, hodně informací sdružuje Nadace Neúnavní, která poskytuje pacientům podporu https://neunavni.cz

Pokud si nejste jistí, jestli máte chronický únavový syndrom, kontaktujte je.

Pokud se cítíte vyčerpaní a potřebujete si změřit, jak jste na tom, můžete si udělat Test únavy a vyčerpání.

A jestli cítíte, že je čas zatáhnout za ruční brzdu a situaci začít řešit, můžete zvolit pravidelnou terapii online i v Praze, nebo intenzivní Restart vašeho života.

FAQ – Únava, vyčerpání, syndrom vyhoření a chronický únavový syndrom

Jak poznám, že jde jen o únavu a ne o vyhoření?

Krátkodobá únava je běžná a po pár dnech odpočinku odeznívá. Vyčerpání vzniká postupně dlouhodobým přetěžováním bez dostatku regenerace. Syndrom vyhoření nastává, když už vyčerpání zasahuje každodenního života a člověk ztrácí energii i chuť do činností, které ho dříve těšily.

Co je chronický únavový syndrom?

Chronický únavový syndrom je onemocnění, jehož příčina zatím není úplně známá. Často propuká po vážném virovém onemocnění. Projevuje se extrémní únavou, bolestmi kloubů a neschopností normálně fungovat. Nemá zatím ověřenou cestu k úplnému uzdravení.

Jaké jsou příznaky vyčerpání a syndromu vyhoření?

Dlouhodobá únava a vyčerpanost

Nedostatek motivace a energie

Poruchy spánku a zdravotní obtíže

Pocit prázdnoty, ztráta radosti ze života

Stres, podrážděnost, pokles výkonu

Proč jsou lidé v posledních letech více vyčerpaní/vyhoření?

Dlouhodobý stres, dozvuky pandemie, nejistota, vysoké pracovní nároky a neustálá online dostupnost výrazně zatěžují psychiku i tělo. To vede k častějšímu vyčerpání a syndromu vyhoření.