Předsevzetí aneb jak dojít do cíle

Pokud si do nového roku chcete dát nějaké předsevzetí, pak to znamená, že ve svém životě hodláte něco změnit. Přání, aby se v dané oblasti něco změnilo navždy, není nesplnitelné, musíte pro to však něco udělat a především, vytrvat!

Jak uchopit předsevzetí, abychom vytrvali? 

Větší pravděpodobnost, že dosáhnete svého předsevzetí, je, když vám rozhodnutí dává smysl. Není to jen „měla bych“. Pokud k předsevzetí „věnovat se svému zdraví“, člověka doženou skutečné, nebo vážné zdravotní problémy někoho blízkého, je větší pravděpodobnost, že změnu opravdu dotáhne. Naopak rozhodnutí – abych se víc líbila – nebývá dostatečně silný motivátor, nebo funguje jen na chvíli.

Jak zatáhnout za správný konec? 

Když si na začátku svého předsevzetí rozvrhnete zavedení změny přibližně na tři měsíce, sníží to tlak na to, že by změna měla být rychle.Vyhnete se nereálným plánům např. měla bych zhubnout x kilogramů týdně, které se pak třeba nedaří plnit. Z toho mohou plynout pocity selhání a nedostatečnosti. Když už dopředu počítáte s tím, že je přirozené, že zavedení změny trvá zhruba tři měsíce, sníží to tlak na výkon a změnu jde zavádět postupně. 

Pokud to zvládnu a vydržím tři měsíce,  mám vyhráno?

Přijde mi důležité, rozvrhnou si přibližný plán, jak by měla změna probíhat a mít ho flexibilní, když se náhodou stane, že onemocníte, přijde nový projekt v práci a třeba týden nemáte vůbec čas. Protože by naopak to, že máte na změnu tři měsíce, mohlo vyvolat falešný dojem, že máte dost času a pořád máte dost času a změna nakonec nikde. Při tvorbě nového návyku budujete v mozku nové cesty, které by po třech měsících už měly být vytvořené. Pak je větší pravděpodobnost, že u změny vytrváte – už bude ve vašem mozku ukotvená. 

TENTOKRÁT TO ZVLÁDNETE!

Počítejte s tím, že ve svém mozku vytváříte nové cesty. Pokud se stane, že „sejdete z cesty“ a vrátíte se ke starému způsobu fungování, je to přirozené. Mozek nahodil „automat“, na který je zvyklý. Zvědomte si to a začněte tam, kde jste skončili. Vzepřete se svému mozku, nedejte se a pokračujte dál ve změně, kterou si přejete. 

Změnu si rozvrhněte do tří měsíců. Netlačte na sebe, postupujte po malých krůčcích. 

Pokud se vám stane, že se vám do nějaké konkrétního kroku nechce, ještě si to zmenšete. Dáte si např. předsevzetí, že začnete běhat. Přijdete unavení z práce a opravdu se vám nechce. Tak se jen běžte projít! Obejděte pár bloků, věnujte tomu deset minut a vraťte se domů. Důležité je udělat alespoň něco, co vede k vytvoření návyku. Takhle choďte týden, další týden se zkuste o krok posunout – běhejte třeba deset minut, nebo naopak déle chodťe. Zkrátka vytváření změny upravujte dle svých aktuálních možností – co je pro vás v danou chvíli proveditelné, bude znamenat pokrok a bude vám dávat smysl. 

Připravte si „spouštěč“, když chcete například zdravěji snídat, nachystejte si snídani už večer. Ráno to pak bude to první, co uvidíte. Nebo si nachystejte sportovní boty hned jak přijdete domů z práce. Mějte svou změnu pořád na očích. 

Průběžně vyhodnocujte a upravujte svůj plán – podle aktuální situace. Pár dní výpadku nevadí. Nemusí vadit třeba ani dva týdny. Důležité je nevzdat to a znovu navázat. 

Malé kroky mohou vést k velkým změnám! Začít po ránu pít sklenici vody s citronem může spustit sérii změn! Až se po čase ohlédnete, budete se divit, co jste vlastně dokázali. Přijde mi dobré sledovat změny z dlouhodobého hlediska, ne jen, že se mi jeden den, jeden týden, nedařilo.

Počítejte s tím, že přijdou neúspěchy. Nebude čas, vůle atp. Je to přirozené, děje se to všem. Neznamená to, že selháváte. Vytvořit nový návyk není vůbec jednoduché, zabere to čas, dá to práci a je to běh na dlouhou trať.

Článek připravovaný pro Story v prosinci 2021