Vše jde podle plánu, narodí se miminko, radujete se, ale život začíná být jiný než dosud. Staráte se o svého potomka, ale partnerský život začne drhnout. Jak z toho ven?
Žena s příchodem dítěte přichází o možnost být paní svého času. Váš čas se začne řídit potřebami dítěte. A často jste s ním sama doma. Oproti dosavadnímu společenskému životu máte omezené možnosti.
Muž, od kterého se očekává, že bude zajišťovat většinové finance na chod domácnosti, se z práce vrací unavený, a ne vždycky je připravený převzít dítě a začít se hned starat o domácnost. Navíc doteď byl zvyklý, že měl v páru výsadní postavení a nyní se priority přeskládaly on se dostává až na poslední místo. Žena dá většinou přednost dítěti a jeho potřebám. A můžou začínat první třenice.
Oba v páru se začínají vyrovnávat s novými rolemi, oba balancují, kdo se vlastně stará víc, co by ten druhý měl nebo neměl dělat. Nově jste oba rodiči, a i jako partneři na sebe máte málo času, dosavadní fungování se mění. Je těžké najít rovnováhu. Nově jste rodina! Jaké nastavení je správné? Co kdo má a nemá dělat? Mít každý svůj čas pro sebe? To skoro zmizelo. Okolo dítěte a domácnosti je tolik práce. Kterou chcete zvládat co nejlépe, chcete být přece nejlepšími rodiči!
Jak tedy z toho ven? „Pomáhá uvědomění, že v partnerských vztazích je potřeba brát ohledy na potřeby tří stran – její, jeho a potřeb vztahu. S tímto nastavením je vhodné pracovat při plánování času rodiny. Každý z partnerů by měl mít alespoň nějaký čas pro sebe a společné trávení času je také potřeba nezanedbávat. Jinak vztah začne trpět. Do společného trávení času mají přispívat oba – vztah nemůže „odehrát“ jen jeden,“ radí mentorka a terapeutka Jana Neuwerthová Šmýdová.
Často se setkáváme s tím, že oba partneři v dobré víře druhého zahrnují pozorností nebo péčí a jsou přesvědčení, že dělají maximum, bohužel ten druhý potřebuje něco úplně jiného. Například oceňování ženy ze strany partnera, jaká je skvělá matka, když žena potřebuje slyšet, že jí to sluší, že jí její partner stále vnímá jako ženu. Muž je přesvědčený, že přece chválí ženu pořád. Ale jinak, než by si přála. To samé platí i naopak. Žena může například oceňovat muže za to, že si hezky hraje s dětmi, jaký je skvělý otec, ale zrovna on by potřeboval slyšet, jak dobře zajišťuje rodinu, třeba dělá práci, která ho nebaví, ale dělá to kvůli zabezpečení všech. Když si partneři vzájemně dávají něco jiného, než potřebují a jsou přesvědčení, že pro druhého dělají dost, je dobré si o tom na rovinu promluvit. Co ode mě potřebuješ? Co by tě potěšilo?
Celkově je dobré si zvyknout mluvit o svých potřebách, ne o tom, co dělá druhý špatně. „Potřebuji častěji slyšet, že…“ místo „Nikdy mi neříkáš, že…, vždyť já se tak snažím“. Přitom podstata sdělení je stále stejná, jen není útočná. Ten druhý třeba vůbec netuší, že by jeho partner uvítal něco jiného. Dosud se o tom nemluvilo, tahle potřeba třeba vyvstala až s novým nastavením v rámci rodiny.
Je také velmi časté mluvit o tom, co nechcete, co se vám ve vztahu nelíbí, jak nechcete trávit čas, jak nechcete, aby ten druhý vychovával děti. „Je to negativní komunikace a dobrou náladu do vztahu nepřinese. Místo toho si zkuste raději vydefinovat, co chcete. Pro spoustu lidí tohle vůbec není jednoduché. Mluvit o tom, co chcete a jak si to představujete, je růstové,“ radí Neuwerthová Šmýdová.
Vyjasněte si s partnerem předem vzájemná očekávání. Jak chcete strávit dovolenou, společný volný čas, svůj osobní čas. Není jednoduché otevřít témata, kterým se dlouhodobě vyhýbáte nebo doufáte, že to snad ten druhý přece ví, že to pochopí. Mějte na mysli, že z dlouhodobého hlediska vám odvaha komunikovat svoje potřeby a hledat přijatelný kompromis. Krátkodobé vítězství nad druhým totiž z dlouhodobého hlediska do vztahu nic dobrého nepřinese. Taková společná dovolená, kterou jeden protrpí a jeden je spokojený, že dosáhl svého, může být počátkem ještě větší krize. Domluvte se s partnerem, že budete svůj společný čas připravovat opravdu společně a s předstihem.
Svět se konečně otevírá a čekají nás teplé dny, které lákají k cestování, trávení času venku a odpočinku. Máte po měsících strávených doma s dětmi pocit, že by váš vztah stál za vyladění, než se vydáte vstříc dobrodružství? Klíčem je hlavně správná komunikace o vlastních potřebách.
Ve vztahu tak posílíte důvěrnost a napojení. Nechcete přece na dovolené vyčerpaně padnout do postelena konci každého dne. Zbytečně pak plíživě přichází odcizení, nespokojenost, nebo dokonce nechuť s druhým trávit čas. Mějte na mysli, že díky odvaze komunikovat svoje potřeby a hledat přijatelný kompromis – takový, aby byli opravdu spokojení oba – pracujete na dlouhodobosti vztahu. Vykomunikovaná rovnováha je základem dlouhodobé pohody pro vás oba, váš vztah i celou rodinu.
Článek „Partnerská krize nejen v období dovolených“ pro Sedmička pro maminky, červen 2021